Americké akcie nahoru, dluhopisové výnosy dolů

Hlavní akciové indexy Spojených států za podpory technologických gigantů posouvají historická maxima výše, naopak dluhopisové výnosy padají díky klesající inflaci. Nervozitu na trhy starého kontinentu pak přinesl výsledek voleb do Evropského parlamentu.

Index S&P 500 v posledních týdnech pokračuje v dosahování rekordů, od začátku roku připisuje již více než 14 %, když překonal hranici 5 400 bodů. Největšími tahouny jsou nadále velké růstové společnosti, které letos zhodnotily již o více než 20 %, naopak nedaří se akciím malých firem, ty od ledna prakticky pouze stagnují. K akciovému růstu přispěl v posledních dnech i pokles výnosů, když 10letý vládní dluhopis USA nese aktuálně 4,2 % ročně do splatnosti, což je o 20 bazických bodů méně než před týdnem.

Mezi klíčové události minulého týdne v USA patřilo zasedání Fedu, ten ponechal podle očekávání sazby beze změny na 5,25-5,5 %. Podle aktualizovaných výhledů centrální bankéři prognózují, že v letošním roce sníží sazby jedenkrát, březnový výhled přitom počítal s trojnásobným snížením úroků. O překvapivou informaci však nešlo. Naopak investory těší fakt, že Fed počítá se scénářem hladkého přistání, když v letech 2024-2026 očekává meziroční růst HDP na úrovni 2 %. Tento vývoj by mohla překazit vyšší než očekávaná inflace či případ, kdy by došlo k nečekanému zhoršení situace na pracovním trhu. Tomu však prozatím nic nenasvědčuje.

Nezaměstnanost by se totiž podle predikcí měla držet mezi 4-4,2 %, přičemž inflaci se zřejmě podaří k 2% cíli bezpečně stlačit až v roce 2026. Letos a v příštím roce se bude držet na mírně vyšších hodnotách. Z prognóz Fedu je patrné, že návrat nulových úrokových sazeb je v nedohlednu, naopak dlouhodobě lze očekávat, že základní sazba bude oscilovat okolo hladiny 3 %. Výnosy státních dluhopisů s delší splatností pak budou logicky ležet o něco výše.

V minulém týdnu dorazila z USA důležitá inflační data, která přinesla na trhy optimistickou náladu. Meziroční spotřebitelská inflace dosáhla 3,3 %, investoři přitom odhadovali hodnotu 3,4 %. Po několika nečekaně vysokých inflačních reportech tak jde o pozitivní překvapení a vítané potvrzení toho, že inflace má tendenci klesat. K dalšímu snížení tempa růstu spotřebitelských cen by mělo přispět ochlazení nemovitostního trhu společně s nižšími inflačními tlaky v sektoru služeb.

Zatímco ve Spojených státech jsme byli svědky převažujících dobrých zpráv, evropské trhy klesaly pod tlakem výsledku proběhlých voleb do Evropského parlamentu. Negativní překvapení přineslo vítězství krajní pravice ve Francii a obecně úspěch „protestních stran“ v jednotlivých zemích. STOXX Europe 600 tak minulý týden ztratil 2,4 %, přičemž od ledna připisuje necelých 7 %, čímž zaostává za Spojenými státy. K optimismu nepřispěla ani slova šéfky ECB Lagardeové, která potvrdila restriktivní nastavení měnové politiky a zdůraznila, že další snížení úrokových sazeb není na pořadu dne.

Pro domácí investory alespoň přišla příznivá inflační čísla, když růst spotřebitelských cen v ČR za květen dosáhl 2,6 % meziročně, meziměsíčně pak ceny pouze stagnovaly. Na druhou stranu boj s inflací ještě rozhodně není u konce. Vzhledem k růstu reálných mezd, vyšší ekonomické aktivitě a nízké srovnávací základně lze čekat, že se inflace v druhém pololetí opět přiblíží k 3% hladině. ČNB tak bude s dalším snižováním úroků zřejmě opatrná a na příštím zasedání (27. 6.) přistoupí k poklesu základní sazby již jen o 25 bazických bodů.

Úrokové sazby v USA do roku 2026 zřejmě poklesnou na úroveň poblíž 3 %, zdroj edwardjones.com